Červen 2011

Po čase tu

28. června 2011 v 13:00 | Téze
Měla jsem trochu odmlku způsobenou cholerou a nahromadilo se mi toho nějako moc -dodělala jsem projekt školky,dotáhla semestr a už vím,kolik dětiček jako organizace vyšleme na tábory a kolik na to (ne)dostaneme peněz:-)

Předminulý víkend jsme oslavili v dešti narozeniny kamarádů a minulý víkend rovněž v dešti postavili tábor,kam se příští víkend vydáme na 14 dní žít s vypůjčenými dětičkami.

V sobotu jsem zkusila běhání v známém terénu a přivodila si vlastní blbostí první únavový úraz - představte si ranní běh lesnatým údolím,pak zpět na kopec a po hřebínku lehký výklus a závěr lesem strmě dolů,vítr,výhledy na Orlické hory,kolem 7mé ráno ještě všichni chrněli a já byla naprosto blažená.Navzdory předpokladům jsem dala i ten dvoukilometrovej kopec na hranu údolí,gazelí styl to zrovna nebyl,ale na to sere pes.Bohužel na mě se Zlatoušem vyšel černý petr - péče o kuchyň,dobíhala jsem akorát na buzení ostatních,tak jsem hned začala chystat snídani a v tom šrumci jsem se ani neprotáhla.Po 6ti km po cca desetidenní běhací pauze ne zrovna inteligentní nápad,jak mi došlo večer,když mě začalo bolet pod pravým kolenem.Když už mě to donutilo prakticky neohýbat nohu,nandala jsem si do krav a šla spát.V neděli ráno to pokračovalo,takže mám teď zavázáno a mažu ibu-hepou,konzultace s kamarádem ortopedem - natažený úpony toho svalu na bočním lýtku,klid minimálně týden,že jsem pitomá nána ani dodávat nemusel,vím to sama.

Měla jsem v plánu těch 14 dní na táboře začínat každý den lehkým výklusem po té sobotní trase,aby hubnoucí režim nešel ke všem čertům úplně,ale nevidím to rozumně,takže dnes zkusím cvičit kalanetiku a když to půjde,budu pokračovat,za ten den se s dětičkama nalítám víc než dost a na protahování teď už rozhodně nezapomenu:-)

Taky mi došla složenka se školným na příští semestr,sesmolila jsem odvolání s poukazem na prospěch,ale moc dobře to nevidím,děkan snižuje i prospěchový stipendia,takže se po táboře budu zbytek léta asi jenom pást,no třeba mě to pomůže při hubnutí:-)

Přeji krásné dny a jdu se mrknout,jak se máte.

85 - první magická hranice

13. června 2011 v 9:01 | Téze
Ahoj milé dámy,ráno jsem se vážila k Rákel a číslo mě mile překvapilo,85 jsem na váze neviděla už hodně hodně dlouho.Vím,že jde o tvary a kondici,ale stejně je to fajn.

Celý víkend jsem lítala po různých setkáních,v pátek večer se nám vydařil poměrně veselý večírek u ohně,ráno jsem se probudila vyspinkaná do růžova( teda po jednom přesunu,lehli jsme si blbě na východní stranu lesíka a museli jsme utéct před sluníčkem o pár metrů dál).V sobotu krásný pěší výlet údolím řeky Střely pod Rabštejnem,v neděli jsem psala s maminkou vysvědčení(elektronická podoba dokumentu je pro učitele docela it výzva) a doučovala.Oba dny jsem jedla normálně na oběd teplá jídla,na véču taky,tak jsem čekala,že se mi váha pomstí a je to přesně naopak,asi je třeba změnit strategii a fakt jíst normálně.

Strašně se mi dnes nechce jít se hýbat,ale půjdu.Příští víkend slaví dva kamarádi společnou 50tku,asi do té doby nebudu mít 60 kilo,ale Skořice mě fakt nakopla s těmi svalíky,to by bylo,aby nebylo.

Končím dnešní fakt inteligentní zápis do deníčku:-)

Dělání smutky zahání

8. června 2011 v 11:21 | Téze
Ahoj milé dámy,
úvodem děkuju Barumce,wantbesexythin,KAT,Alcse,Azul a Skořici za komentíky pod posledním ufňukaným článkem( posledním jako nejnovějším,obávám se,že jich ještě pár takových bude),moc mi to pomohlo.

Ne,že by se nedělní deprese rozplynuly,ale prostě řeším jiné věci.Dnes jsem byla krůček od podělání opravdu důležité zkoušky,naštěstí vzal profesor mojí momentální mentální indispozici jako důsledek nevyspání a známka odpovídala včerejší písemné části - díky díky díky.

Cvičím dál,jen se na sebe ve fitku nekoukám do zrcadla,pokud je to aspoň trochu možný.V současných tropických teplotách ze mě leje tak,že doslova ždímám oblečení,jsem zvědavá,jak dlouho to vydrží mp3,v pondělí mi odešly sluchátka,tak jsem je nahradila těmi od telefonu a doufám v jejich vodotěsnost:-)

Co mě aktuálně drásá,je nuda při tvorbě seznamů táborů a projektů pro děti do práce a těžkosti se školkou,nedaří se,nedaří,ale to prostě nějak přelezu.Zatím pořádám jednočlenné mistrovství světa v hodu zmačkaných návrhů od počítače do koše,je to tak tři metry.Technika hodu je s otočkou na židli - papír zmuchlám,otočím se a hodím v jediném plynulém pohybu s co největší razancí,protože koš má dekl a je nutný tlak na otevření.Dost to uklidňuje,i když úspěšnost zatím není nejvyšší.Budu muset potom ty zmuchlané koule posbírat:-)

Jinak mám za sebou dnes něco kolem 7km běhu,1 kontrolní kilometr za 8:19,ale asi poprvé mě bolí nohy i teď,když sedím.Zítra se paradoxně těším do posilky,protože to beru jako odpočinek.Bohužel jdu ráno ještě před tím doučovat,vstávat v 5 se mi nechce,ale money is money,že:-)

Otrávená

5. června 2011 v 23:35 | Téze |  Den za dnem
Jsem otrávená,kdo má rád pozitivní články,ať jde tentokrát číst jinam.

Léto za dveřma,přede mnou hromada učení,na hovno práce a o víkendu čtvrtletní schůze,kam jsem před třema měsíci plánovala jet štíhlá,opálená a vysmátá.

Pojedu tam jako hroch.Před chvílí jsem přišla z běhání a stoupla si před zrcadlo - chyba - špeky,co mě dřív neštvaly,mi teď připadají astronomický,váha se hejbe akorát když vypotím vodu jako dneska,pleť mám úplně v háji,leje ze mě jako z kropícího vozu a o letním oblečení si můžu nechat jenom zdát,protože do starýho se nevejdu( navíc je fakt starý,letní oblečení jako takový moc nenosím už mnoho let) a na nový nemám prachy.

Na cvičení se nevykašlu,ani na běhání,ale strašně mě to ubíjí,potřebovala bych už vidět nějaký hmatatelnější výsledky než jen volnější kalhoty.Přijde mi,že jak jsem to začala řešit,posunuly se mi měřítka vnímání sebe ale k horšímu,jak furt očumuju obrázky fitnesek.

Připadám si jako pubertální kravka,co si pořád přeměřuje špíčky,aby náhodou neztloustla.Taky mě dost stresuje společné hubnutí u Rákel,teď nemyslím nic proti ní,ten problém je jenom v mojí hlavě,jsem úplně vyřízená z toho,že za 10 týdnů jsem zhubla tak cirka 2 kg podle váhy ve fitku,to je úplný h*vno a nijak nepomáhá to,že cítím kondici a běhám,protože na to se mě v plavkách nikdo nezeptá.

Jsem úplně blbá tlustá koule.

Tak,koukám,že jsem dnes měla běžet dýl,serotonin zůstal někde pověšenej venku na keři,kdybych tak měla nějakej vhodnej alkohol,tak se dnes ožeru.Scripta mám v práci,tak se budu učit až zejtra,mám puštěný rychle a zběsile2 a nenávidím ty nádherné důry v plavkách,co jsou asi na každém miamském rohu,žerou co chtějí a vypadají jako Jillian.

Teď bych se měla omluvit KAT,na blog jsem napsala,jak se má vykašlat na adčka a že běh je bezva.Rady a porady,to je moje.

Ráno moudřejší večera,tak asi dobrou.

klid a úklid

3. června 2011 v 6:47 | Téze
Před chvílí jsem vstala,vařím si zase ovesnou kaši a koukám po osluněném bytě - sluníčko je fajn,ale moc odhaluje.Takovýho prachu a bordelu a humusu a neumytýho nádobí a bůhvíčeho ještě

No nic,dneska jdu doučovat až odpo,tak se přes poledne pustím do úklidu,tohle už fakt nejde.Něco podobného si říkám už týden,ale když to napíšu i sem,tak se k tomu prostě už musím dokopat.

Také jsem včera dostala od strejdy maséra nápoj Isostar,tak ho dneska vyzkouším,jestli po něm získám křídla a pokořím 7 km,mělo by se to pít v průběhu cvičení,snad nebude moc hnusnej.

Přeji pěkný den

Panikááá

1. června 2011 v 10:50 | Téze
Konec vyrovnaným a pozitivním článkům,měla jsem se na všechno vysrat a víc se učit,achjo achjo.
To nic,za dvě hodiny je beton dvojka,ačkoliv jsem si říkala,že ta scripta těsně před neotevřu,udělala jsem to a jsem naprosto blbá.Racionálně vím,že je to dobrý,učila jsem se dost,ale teď jsem úplně vygumovaná,sakra sakra sakra a banda padesátikilových spolužaček v krátkých sukýnkách mi taky moc nepomáhá:-(

Jinak jsem ráno podlehla teoriím o zdravé životosprávě,vykopala se z pelechu po šesté a dala si tu hnusnou ovesnou kaši a světe div se,o hodinu později bylo energie dost na běh i závěrečné sprintování( asi jako když se řítí velká hrošice s hrošáčaty),takže tudy asi povede cesta.Teď mám v sobě housku a půllitr kefíru a připadám si jako po třech pivech,snad to do té jedné nějak přejde.

Přeji krásný den všem a sobě to nejlehčí zadání,primitivní otázky a vůbec.

vyšlo to - mám A jupí